Jedovatost

Mýty a fakta o jedovatosti sklípkanů

Předně by bylo asi záhodno upozornit, že VŠECHNY druhy pavouků disponují jedem. Samozřejmě, že někteří nejsou jedovatí skoro vůbec, některá kousnutí naopak mohou způsobit značné nepříjemnosti, obzvlášť když dojde například ke vzbuzení alergické reakce.

Dále je důležité říct, že samotné pokousání je až poslední varianta obrany, kterou pavouk používá. Stejně jako většina ostatních zvířat v případě napadení, nebo vylekání se snaží nejříve utéct, případně útočníka zastrašit. V podstatě bych u pavouků rozlišil čtyři základní obranné reakce:

  1. útěk
  2. vykopávání abdominálních chloupků
  3. zastrašování např zvedáním předních nohou a jejich boucháním o podklad
  4. samotné výpady spojené s kousnutím

Vykopávání abdominálních chloupků je nebezpečné tím, že tyto jsou velice jemné a mohou u citlivějších jedinců vyvolat nepříjemné alergické reakce. Velice snadno se zachytávají na kůži i sliznicích. Dokonce je znám případ chovatele, kterému byly tyto chloupky nalezeny přímo v rohovce. Z mé osobní zkušenosti se nedá říct, že by tyto chloupky byly u všech pavouků stejně účinné. Vycházím z toho, že chlouky druhu Brachypelma albopilosa mi absolutně nevadí, zatímco u sklípkana Acanthoscurria geniculata dochází k nepříjemnému svědění. Toto však asi je způsobeno tím, že prvně jmenovaný exemplář je v mém případě dospělá samice a druhý teprve mládě v asi čtvrtém svleku. Tento způsob obrany používají následující rody: Acanthopelma, Acanthoscurria, Aphonopelma, Brachypelma, Chromatopelma, Citharacanthus, Cyclosternum, Cyriocosmus, Cyrtopholis, Euathlus, Lasiodora, Megaphobema, Metriopelma, Pamphobeteus, Phormictopus, Sericopelma, Theraphosa, Vitalius a Xenesthis. Jedná se obecně o pavouky z amerického kontinentu.

Naopak sklípkani z Asie a Afriky tento způsob obrany nepoužívají, většinou však disponují poměrně účinným jedem. Nemyslím si ale, že by bylo nutné dělat ze sklípkanů extrémě nebezbečné tvory, neboť ještě nebyl zaznamenán případ, kdy by pokousání sklípkanem z čeledi Theraphosidae bylo smrtelné. Tyto případy byly popsány u některých pavouků z čeledí Ctenizidae, Hexathelidae a Barychelidae. Tito pavouci jsou však chováni naprosto minimálně, neboť se jedná o norové sklípkany prakticky nevylézající na povrch, tudíž hodně ztrácí na chovatelské atraktivitě :) Z čeledi Theraphosidae se za toxicky významné rody považují tyto: Ceratogyrus, Citharischius, Cyriopagopus, Eucratoscelus, Eumenophorus, Haplopelma, Harpactira, Heteroscodra, Hysterocrates, Chilobrachys, Lampropelma, Ornithoctonus, Phlogiellus, Phoneyusa, Phormigochilus, Poecilotheria, Pterinochilus, Selenocosmia, a Stromatopelma


eXTReMe Tracker